Napoleon a jeho nejhorší den

1. května 2011 v 20:14 | LaVoisin |  Francie



Napoleon Bonaparte měl jako každý člověk dny dobré a dny smolné. 19. říjen patřil k těm nejhorším.





Napoleonova smůla s 19. říjnem začala roku 1812. Toho dne musel opustit Moskvu, město, které se snažil dobýt po dobu půl roku. Vstoupil do ní 14. září 1812, poté, co rozdrtil ruské síly v bitvě u Borodina. Vjel do města na hřbetě svého oblíbeného koně, jen 145 centimetrů vysokého arabského hřebce Marenga.

Triumfální příchod, trapný útěk
Na první pohled to vypadalo, že s Ruskem je ámen. Ale ještě téhož dne vypukly ve městě požáry, které se šířily celou noc a zachvacovaly stále nové a nové čtvrti. Moskva byla postavena především ze dřevěných domů, které chytaly jeden od druhého, a přes sebevětší snahu se je nedařilo uhasit. Plameny šířil vítr a zřejmě i ruce ruských záškodníků. Car to sice vehementně popíral, ale ruskou metropoli s nejvyšší pravděpodobností zapálili jeho muži.
Sám Napoleon caru Alexandrovu napsal: "Krásné, velkolepé město Moskva již neexistuje. Spálil je Rostopčin. Čtyři stovky žhářů byly přistiženy na místě činu; všichni prohlásili, že podpalovali domy na rozkaz gubernátora a náčelníka policie."
Z hořící Moskvy se Napoleon pokoušel vyjednávat, ale marně. Jeho vojáci, unavení bezpočtem bitev, si zde měli odpočinout, načerpat nov síly a sehnat potraviny. Nepodařilo se však vůbec nic - město bylo bez jídla a místa odpočinku bojovali stateční granátníci s plameny. Po 34 dnech pobytu byli vyčerpanější než předtím.
Alexandr na Napoleonovy mírové návrhy nereagoval, takže francouzskému císaři nezbylo nic jiného, než město 19. října opustit. Opět jel na Marengovi, ale tentokrát už neměl hlavu hrdě vztyčenou. Dobře věděl, že ústup od Moskvy nemůže dopadnout dobře; ruská zima totiž právě začínala.

Císař prchá první
19. říjnem začala velká katastrofa francouzských vojsk. Už o pět dní později utrpěli porážku Malojaroslavce, pak neuspěli v bitvě u Smolenska a nakonec byli poražení u Krásného a Bereziny. Do toho přišla z Paříže zpráva, že zde probíhá pokus o převrat. Zoufalý císař opustil své vojáky a na saních zamířil co nejrychleji zpět do vlasti, aby situaci v zemi uklidnil. Ruské tažení skončilo.

Bitva národů
Přesně o rok později, 19. října 1913, se Napoleon nacházel v ještě horší situaci: před jeho očima umíral výkvět francouzské armády. Půl milionu vojáků se zabíjelo v největší bitvě, kterou do té doby Evropa zažila a situace se pro Francouze nevyvíjela vůbec dobře. V průběhu boje, později nazvaného Bitvou národů, ho opouštěl jeden spojenec za druhým. Stál se svými Francouzi sám proti mnohem silnější armádě složené z vojáků z Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska. Navíc měl proti sobě tentokrát protivníka, který byl stejně dobrým taktikem i stratégem jako on sám - koaličním vojskům velel Karel ze Schwarzenberga a bitevní plán vypracoval Josef Václav Radecký. Oba byli Češi.
Bitva se vyvíjela nerozhodně až do 18. Října, kdy spojenci zahájili masívní útok na všech frontách. Padly při něm desetitisíce mužů na obou stranách, ale disciplinovanější a odpočatější spojenci se s jeho následky vypořádali lépe. Napoleonovi zbyly jen zbytky kdysi hrdé armády. Pochopil, že bitva je ztracená a v noci z 18. na 19. října se pokusil o rychlý ústup přes řeku Elster.
Aby znemožnili pronásledování, podminovali Francouzi jediný most přes řeku. Někdo tehdy ale udělal osudovou chybu - nálože explodovaly předčasně. Několik tisícovek vojáků ztratilo jedinou ústupovou cestu a zůstalo odříznutých mezi nepřáteli. Ani pokus o přeplavání řeky nemohl být v chladném počasí a pod nepřátelskou palbou úspěšný. Císař se zbytkem armády prchl směrem k Paříži. Bylo mu ale jasné, že jeho vláda nad Francií a půlkou Evropy právě skončila…
Zdroj: tn.cz
 

Další články


Kam dál

Reklama