Pokolení Adama a Evy (1.)

29. prosince 2008 v 1:15 | LaVoisin |  Pravěk a osidlování Evropy
Archeologie minulého století v podstatě ustrnula na premise, že k prvnímu šíření moderních lidí z Afriky došlo před 100 000 lety, ale nebyla schopna vysvětlit, jaký měli tito lidé vztah k nálezům Homo sapiens, jež se v Eurasii objevují až s odstupem dalších 50 000 let. Léta tápání nakonec ukončil v 80. letech rozvoj molekulární genetiky. Její přínos prakticky přes noc zcela zbořil staleté konstrukce předních světových archeologů i antropologů.

První pokusy vystopovat genetický původ Homo sapiens se zaměřily na tzv. mitochondriální DNA (mtDNA), tj. DNA obsaženou v mitochondriích, "energetických továrnách" každé buňky. Protože mitochondrie je svým původem de facto aerobní symbiotická baktérie, která se kdysi dávno stala buněčnou organelou produkující kyslík, obsahuje svoji vlastní DNA, která se sice z oplodněného vajíčka matky dědí na dceru i syna, ale do další generace se přenese pouze prostřednictvím dcery (v ženské linii). Na základě mutací v mtDNA lze potom určit takzvaný "haplotyp" a sestavit genealogické vývojové stromy. Větší skupiny navzájem příbuzných haplotypů se řadí do tzv. haploskupin, jež se označují kombinací písmen (u mtDNA od A až po Z) a číslic (tedy např. N9a). V průběhu 90. let se pozornost genetiků zaměřila na mužský Y-chromozom obsažený v buněčném jádře. Protože jeho genetická informace se předává z generace na generaci pouze v mužské linii, představuje Y-chromozomální DNA velmi užitečný ekvivalent k mtDNA. Stejně jako mtDNA se i Y-chromozomální linie dělí do řady haploskupin, jejichž typologie používá kombinací písmen (A-R) a čísel. Y-haploskupina E tedy např. má dceřinnou haploskupinu E3, z níž pochází větev E3b, dále E3b1, E3b1α atd.

V době nástupu těchto nových genetických technologií měl v archeologii velkou váhu tzv. multiregionální model vývoje člověka, který předpokládal, že regionální varianty archaických lidí (popřípadě i Homo erectus) v Asii a v Evropě významně přispěly do genofondu současného člověka nebo se dokonce do podoby Homo sapiens vyvinuly nezávisle na afrických formách Homo sapiens. Už první odhady stáří "mitochondriální Evy", tj. společného předka všech soudobých mtDNA haploskupin, však touto představou otřásly. Podle nich se linie "Evy" sbíhají v Africe před pouhými 200 000 lety. Mitochondriální DNA se tak stala základem radikálního evolučního modelu "Out of Africa" ("Ven z Afriky"), který razil tezi, že moderní lidé jsou potomky relativně nedávné migrace z Afriky, která kompletně vymazala všechny archaické hominidy v Eurasii. Na konci 90. let našla tato teorie podporu i ve výzkumu Y-haploskupin: Také mužské linie na Y-chromozomu se sbíhají poměrně nedávno v Africe a nikde na světě nebyly objeveny stopy po Y-haploskupinách pocházející z jiné hominidní populace. "Y-chromozomální Adam" byl nicméně o něco mladší než "Eva"; k divergenci Y-chromozomu došlo údajně před nějakými 110 000 lety, což v praxi znamená, že se rozchod moderních lidí nejpravděpodobněji odehrál na sklonku eemské doby meziledové.

Je zajímavé, že navzdory často proklamovaným tvrzením o původu Homo sapiens ve východní Africe se větvení mužských i ženských haploskupin jednoznačně odvíjí z jížní Afriky. Zdejší archeologické kultury se přitom nepodobají soudobým kulturám levantských lidí. V období eemského interglaciálu tedy zřejmě došlo k lidské expanzi nezávisle ze dvou míst v Africe, přičemž jako evolučně úspěšná se ukázala být pouze technologicky pokročilejší jihoafrická populace. Jak se zdá, potomci těchto "nejstarších lidí" přetrvali na jihu Afriky až do dnešních dob. Není třeba je podrobněji představovat - známe je jako Sany (Křováky). Jejich genofond byl sice ovlivněn historickou bantuskou migrací ze severu, ale přesto lze snadno identifikovat původní složení jejich haploskupin - z mužské strany šlo o Y-haploskupinu A a z ženské o haploskupiny L0d a L0k. Archaický původ Sanů nepřímo dosvědčuje existence zvláštních fonémů, tzv. mlaskavek (angl. clicks), o nichž se předpokládá, že byly přítomny v původním "lidském prajazyku" a skupiny migrující z Afriky je ztratily. Kupodivu existuje ještě jedna oblast v Africe, kde se setkáme s archaickými liniemi A a L0. Leží ve východní Africe, na území Súdánu, Etiopie a Keni. Vysoká koncentrace těchto linií je zjevně spjata s antropologicky značně osobitou skupinou Nilotů (respektive s etniky hovořícími nilosaharskými jazyky), kteří se vyznačují extrémní evoluční adaptací na podnebí suchých a horkých savan. Ta se odráží hlavně ve velmi tmavém zbarvení pokožky a velmi štíhlé, šlachovité postavě s neobyčejně dlouhými končetinami, která zvětšuje plochu pro vypařování potu a tím zabraňuje přehřívání. Původní Y-haploskupina Nilotů (A3b2) je přitom jen jednou z řady podvětví křovácké Y-haploskupiny A. Z toho vyplývá, že Niloti jsou pozůstatky populace, která se kdysi dávno odloučila od předků moderních Sanů a zamířila do oblasti Afrického rohu a jížní Sahary.

Skupina lidí, která se před více než 100 000 lety odštěpila od předků Sanů a Nilotů a vyrazila na sever, tvoří jedinou Y-chromozomální větev BR. S nástupem extrémně chladného a suchého období před 70 000 lety byla zřejmě část těchto sapientů vytlačena pouští do nehostinných pralesů středozápadní Afriky. Jejich původní mužské linie sestávají z Y-haploskupiny B a ženské z L1 a L2. Dnes je známe jako Pygmeje, vůbec nejmenší zástupce Homo sapiens na zemi. Jejich trpasličí vzrůst (145-160 cm) je názorným příkladem tzv. insulárního dwarfismu, tedy zmenšování tělesného vzrůstu vlivem izolace na území s nedostatečnými zdroji potravy.

Druhý klan z větve BR, který se rozešel s předky Pygmejů a je designovaný genetiky jako CR, je pro nás kriticky důležitý. Pocházejí totiž z něj předkové všech současných Neafričanů. Genotyp muže, jehož Y-chromozomální linie nad tímto klanem převládly, se vyznačoval specifickou mutací M168, a mateřské haploskupiny náležely do jediné větve L3. Diverzita těchto linií ukazuje, že centrem jejich expanze byla východní Afrika.

Zdroj: National Geographic
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.