Vyhladili naši předkové neandertálce?

3. srpna 2009 v 15:45 | LaVoisin |  Pravěk a osidlování Evropy
Je toho poměrně dost, co dnes o neandertálcích víme, ovšem na základní otázku - proč vymřeli - zatím věda definitivní odpověď nedala. Odborníci také vedou spory o tom, zda se neandertálci (Homo sapiens neanderthalensis) mohli křížit a křížili s našimi předky, tedy s Homo sapiens sapiens. Jisté se zdá pouze to, že oba druhy měly společného předka a zhruba před 600 tisíci lety se od sebe oddělily.

Podle nálezů kosterních pozůstatků vědci soudí, že neandertálci se v Evropě objevili asi před sto třiceti tisíci lety a zhruba sto tisíc let pak trval rozkvět jejich druhu. Před třiceti tisíci lety už v Evropě patrně nebyli. Moderní lidé druhu Homo sapiens sapiens přitom na toto území přišli zhruba před 40 000 lety. Nejméně deset tisíc let ještě neandertálci existovali, pak zmizeli. Proč?

Proč a kdy vymřeli neandertálci?
V tom vědci dosud nemají jasno. Uvažuje se o vlivu klimatu, které se v té době měnilo - přicházela poslední doba ledová. Ovšem předtím se neandertálci uměli pravěkému počasí vždy dobře přizpůsobit….
Je také možné, že konec neandertálců uspíšilo vyhynutí mamutů a jiných velkých zvířat, na jejichž lov se neandertálci specializovali. Podle německého výzkumného týmu z ústavu Maxe Placka totiž podíl masa ve stravě neandertálců přesahoval 90 %, zatímco Homo sapiens sapiens měl stravu pestřejší - neopovrhl například drůbeží, hlemýždi a dalšími malými zvířaty. O stravovacích návycích vědce informuje poměr uhlíku a dusíku v kostní hmotě.

Může zato Homo sapiens?
Další teorie se týkají příchodu druhu Homo sapiens sapiens na konci středního paleolitu do Evropy. Tito "lovci mamutů", jak jsou díky spisovateli E. Štorchovi také u nás známi, přišli na náš kontinent, osídlený neandertálci, asi před 40 000 lety. Jisté tedy je, že vedle neandertálců žili hezkých pár tisíc let. Neandertálci vyhynuli, naši předkové úspěšně přežili. Řada odborníků se tak kloní k logickému vysvětlení - že totiž Homo sapiens sapiens je za konec neandertálců tak či onak zodpovědný. V horším případě měli naši předkové vystavit neandertálce cílené genocidě. "Mírnější" teorie hovoří o tom, že lépe zorganizovaný a schopnější druh Homo sapiens sapiens postupně neandertálce vytlačoval do nehostinných končin, kde se nedokázali uživit. Možná, že přitom sehrály svou roli i ony klimatické změny, ovšem ne hlavní.

Byli jsme lepší?
Například antropoložka Leslie Aiello z University College London si nemyslí, že Homo sapiens sapiens jiné druhy člověka aktivně vyhladil: "Byli jsme prostě nejlepší varianta, žili jsme déle a efektivněji jsme se rozmnožovali." Spolu s dalšími odborníky poukazuje na to, že Homo sapiens sapiens byl při svém vstupu do Evropy schopen tvořit mnohem širší společenské sítě. Například neandertálské kamenné nástroje se totiž málokdy naleznou dál než 50 km od zdroje jejich výroby, ale nástroje druhu Homo sapiens jsou až ve vzdálenosti 300 km od místa, kde byly vyrobeny. A právě větší schopnost kooperace jistě hrála v případných konfliktech ve prospěch našich předků.
V nástrojích to asi nebylo
Představu o neandertálcích jako "hloupějších a méně vyspělých" současnících našich předků ale řada odborníků vyvrací. Například tým Metina Erena z britské Univerzity of Exeter srovnával nástroje, které vyráběly obě vývojové větve. Vědci vytvořili přesné kopie kamenných nástrojů - neandertálci používali široké čepele, moderní lidé užší. Britský tým srovnával účinnost, rychlost, opotřebení a dobu potřebnou k výrobě a spotřebu materiálu. Mezi oběma typy nástrojů nebyl žádný významný rozdíl, z čehož vědci usuzují, že obě skupiny lidí byly stejně schopné přežití.
Pomalejší rozmnožování neandertálců
K nejjednodušším vysvětlením neandertálského konce patří teorie, podle níž neandertálce moderní člověk prostě početně převýšil. Vědci z Curyšské univerzity k tomu dodávají, že neandertálci se patrně pomaleji rozmnožovali. Po narození se neandertálcům mozek zvětšoval rychleji než u našich předků, což znamenalo vyšší nároky na výživu malých dětí, tedy i na matku. Autoři studie se proto domnívají, že neandertálské ženy měly děti později než ženy našeho vlastního druhu. Rychlejší rozmnožování mohlo být jedním z důvodů, proč nakonec přežil Homo sapiens sapiens. Ani určení doby, kdy neandertálci zmizeli z povrchu zemského, ještě není definitivní. Navzdory obecně přijímanému údaji, že neandertálci "skončili" před 30 tisíci lety, se v poslední době objevují důkazy o tom, že v Evropě žili o něco déle. Kosterní nálezy z oblasti Gibraltaru totiž naznačují, že zde poslední neandertálci mohli žít ještě před 24 000 lety. Doba, kdy vedle sebe žily obě vývojové větve člověka, se tak prodlužuje, což vede ke stále novým a novým diskuzím o tom, zda se mezi sebou přece jenom nějak nekřížily.

Měli naši předkové s neandertálci sexuální vztahy?
To je otázka, která vzrušuje vědce už pěkně dlouho a na kterou snad konečně mají definitivní odpověď. Na konci loňského roku se totiž podařilo získat bezchybnou sekvenci DNA z kostí neandrtálce, starých 38 tisíc let. Od té lidské se tato mitochondriální DNA liší natolik, že podle odborníků nepřichází vzájemná výměna genů mezi neandertálci a našimi předky v úvahu. Jinak řečeno - potomky spolu neměli.
Ovšem výjimky asi mohly existovat. Podle amerického paleoantropologa Erika Trinkause to dokládají kosterní nálezy, především pak kostra pravěkého dítěte z portugalského naleziště Lagar Velho. Dítě žilo přibližně před 24 500 lety a jeho kostra nese směsici znaků typických buď jen pro moderního člověka, nebo jen pro neandertálce. Mohl by to tedy být kříženec, výsledek "mezidruhové soulože". Děti vzniklé z takovýchto svazků ale nemusely být plodné, podobně jako jsou neplodní kříženci mezi oslem a koněm.

Jak vypadali neandertálci?
Šlo o velmi svalnaté hominidy s robustními kostmi a podsaditým tělem, kteří dorůstali asi 165 cm výšky. Končetiny měli velmi krátké (což vedlo ke snížení tepelných ztrát). Na základě studia DNA víme, že měli světlou pleť a zhruba 1 % jejich populace mohlo mít zrzavé vlasy. Objem mozkovny měli o něco větší než lidé dnešního typu (téměř 1500 cm2), což ovšem o jejich inteligenci příliš nevypovídá, neboť ta závisí spíše na vnitřní struktuře mozku. Bohužel, žádný exemplář neandertálského mozku se nedochoval.
Měli široké čelisti a mohutné přední zuby, které byly adaptovány na konzumaci tuhé potravy. Výrazným znakem byly nápadné nadočnicové oblouky a brada ustupující dozadu. Antropologům je trochu záhadou neandertálský nos, který byl dlouhý a široký. Nejde ani tak o délku nosu, ta je pro chladné klima, kterému se museli neandertálci přizpůsobit, zcela v pořádku - dlouhý nos totiž snižuje ztráty tepla a způsobí, že vdechovaný vzduch bude mít dost času se ohřát, než dorazí do plic. Nepochopitelné ale je, proč jej měli zároveň široký. To totiž působí opačně, široký nos je proto typický pro obyvatele tropů, kterým umožňuje účinné ochlazování.

Dokázali neandertálci mluvit?
Nejspíš ano a před nedávnem dokonce znovu "promluvili". A sice v laboratoři antropologa Roberta McCarthyho z Atlantické univerzity na Floridě. McCarthy zkoumal řečový aparát - hlavně stavbu hrtanu - u tří koster o stáří asi 50 000 let. Na počítači se pak pokusil zrekonstruovat zvuky, které mohli neandertálci vydávat.
Celkem nedávno bylo také zjištěno, že neandertálská DNA obsahovala genom s názvem FOXP2. O něm se ví, že když v genetické výbavě jedince chybí, ten má narušenou schopnost řeči a má problém s jazykem. Teoreticky tedy neandertálci byli schopni mluvit, ovšem těžko někdo dokáže, jestli skutečně mluvili. Možná to totiž vůbec nepotřebovali.

Kde všude neandertálci žili?
Obývali Evropu a západní Asii, přičemž hranici jejich východního osídlení vědci podstatně posunuli. Donedávna byla za nejvýchodněji položené naleziště považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly ve 30. letech nalezeny pozůstatky neandertálského dítěte staré asi 70 000 let. Nedávno však byla analyzována DNA z kostry staré asi 30-38 000 let, která byla nalezena na Altaji a která byla až dosud přisuzována druhu Homo sapiens sapiens. Analýza prokázala, že kostra patřila neandertálci. Před asi 70 000 lety, kdy došlo k prudkému ochlazení klimatu, pak neandertálci žili i na Předním Východě.

S matematikou na neandertálce
Jedním z posledních příspěvků do diskuze nad neandertálci a jejich koncem je práce francouzsko-amerického týmu. Vědci z mnoha oborů použili matematický model, který byl původně určen pro studium vlivu klimatických změn na biologickou rozmanitost, a aplikovali jej na neandertálce.
Výstupem modelu jsou teoretické mapy možného rozšíření neandertálců a moderních lidí na území Evropy v období před 43 až 36 tisíci lety. Autoři výsledky porovnali se známými archeologickými nalezišti z té doby. S příchodem moderních lidí se sice životní prostor neandertálců prudce zmenšil, i tak pro ně bylo obyvatelné vlastně celé Středomoří. Nejdéle však "přežívali" na jihu Pyrenejského poloostrova, tedy v oblasti, která byla pro naše předky dlouho neobyvatelná kvůli příliš suchému, polopouštnímu charakteru krajiny.
Jakmile se klima proměnilo natolik, že se moderním lidem otevřela cesta i sem, neandertálci velmi brzy (?) vymřeli. Nejpravděpodobnější tedy je, že klima umožnilo našim předkům vítězné tažení Evropou. Neandertálci by se sice klimatickým změnám dokázali přizpůsobit, neodolali však konkurenci svých příbuzných.

Zdroj: RF Hobby a časopis 21. století. Děkuji
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.