Slované

31. října 2009 v 23:21 | LaVoisin |  Kmeny obyvatel v Evropě
Pěstování plodin

Základní a hlavní obživou Slovanů bylo zemědělství. Usazovali se nejdříve v povodí řek a teprve později přicházeli do krajin s vyšší nadmořskou výškou. Stejně jako ve své pravlasti tak i v novem domově si obstarávali obživu prací na poli a chovem dobytka. Půdu získávali klučením (vykácením stromů, které pak používali na stavbu svých domů) a vypalováním. Řada vesnic má dodnes ve svém názvu označení svého vzniku, např. Klučov, Kopaniny, Žďár.
Pěstovali všechny druhy obilí - pšenici, oves, ječmen, žito a proso, úrodu pak ukládali do obilních jam v zemi. Obiloviny se mlely v kamenných mlýncích, z jemné mouky se pak pekl chléb. Získat asi kilogram mouky trvalo 20-40 minut, ale záviselo to na kondici ,,mleče". Chléb se pekl kvašený, podobný dnešnímu. Placky se dělaly také, ale spíše v ranějším období. Kromě chleba se z mouky vařily hlavně kaše, a to slané. Sladké kaše s medem a ovocem byly spíše jídlem slavnostním. Historické zprávy rovněž mluví o koláčích s medem a s mákem. Mouka se také používala k zahušťování polévek. Z prosa se dělaly jáhly a z ostatního obilí kroupy.

Z luštěnin se zaměřili hlavně na hrách a čočku, vzácněji na boby. Z olejnatých rostlin můžeme uvést řepku, mák, len a konopí. Řepu, zelí, kapustu, cibuli, česnek, mrkev, celer, tykev, okurky a jiné dnes už méně užívané druhy pěstovali na pozemcích blízko domů. Pravděpodobně bychom tam našli i různé koření jako například kmín či majoránku, nebo i některé léčivé rostliny. Ovoce se sbíralo a pěstovalo již od pravěku. O Slovanech víme, že ovocné stromy vysazovali v sadech a že se je pokoušeli i šlechtit. K nejoblíbenějším patřily jabloně, hrušně, slívy, třešně a višně.

Věnovali se také brtnictví - včelařství. Medem od včel sladili, ale také z něj vyráběli ještě pomocí různých koření alkoholický nápoj zvaný medovina. Slované byli proslulými včelaři a med i vosk považovali za důležité vývozní produkty. Vinná réva u nás v jižních zemích rostla planě, o dobrém vínu se nedá mluvit. Slované dále pili pivo a kvas.

Chov dobytka

Významný podíl na jídelníčku našich předků měla živočišná strava.Víme, že chovali hlavně hovězí dobytek pro maso. Byla to malá odolná a nenáročná zvířata, sahala do výšky asi 120cm. Chlévy pro dobytek téměř neznali, pásli ho ve volné přírodě. Hovězí dobytek byl hlavním tažným zvířetem v zemědělství. Ovce se vyskytovaly jen někde, kozy byly méně časté.Vepřům zůstával polodivoký vzhled a chovali se i v okolí městských center. Nebývali ve chlévech, ale volně se pásli pod dohledem pasáčka.

Později měli ve stravě našich předků stále větší zastoupení. Koně tehdy nebyli pouze těmi krásnými a rychlými, ale i náročnými zvířaty. Žili více ve volné přírodě, byli schopni udržet se na živu v zimě, jelikož se prohrabali k potravě i pod silnou sněhovou pokrývkou. Někde se dokonce chovali na maso. Psi sloužili k hlídání domů a stád, k lovu a k chytání škůdců a už dávno se jimi naši předkové neživili. Kočky byli vzácné. Kur domácí byl normálně zastoupen v jídelníčku. Kohout, kuře nebo slepice se často používali v kultovních praktikách. Do hrobů se dávali i celý ptáci nebo jejich vejce.

Lov

Lov ustupoval a se vznikem státních útvarů se stává výsadou knížat, jejich družiny a šlechty. Prostí lidé lovili zvířata spíše kvů1i kožešinám. Rybolov byl častý. Diky archeologům se podařilo najít několik jam, které zřejmě sloužily jako zásobnice pro ukládáni solených nebo sušených ryb.

Řemesla

Kromě práce na poli museli rolníci vyrábět i všechno ostatní, co potřebovali k životu.Specializace řemesel měla teprve přijít. Pozornost se soustředila především na zpracování železné rudy, neboť se z ní vyráběla většina nástrojů. Archeologové nalezli řadu pecí a některé rekonstruovali. Zajímavý nález byl uskutečněn v Želechovicích a u Blanska na Moravě. Pomocí dmýchacích měchů dosahovaly pece teplot kolem 1200 - 1300 stupňů. V pozdějších dobách se této činnosti věnovaly celé obce. Vyráběly se sekery, části štítů, nástroje pro zemědělskou práci jako třeba srpy, motyky a nástroje pro výrobu různých předmětů. Železo patřilo k základním surovinám. Vedle Železné rudy se zpracovávaly drahé a barevné kovy. Čechy byly známé jako země velmi bohatá na zlato a stříbro, dokonce se oba kovy vyvážely. Zlato se nejčastěji získávalo ze zlatonosné Otavy Doly na zlato jsou novější záležitosti. Stříbro se též vyváželo, ale zatím se nepodařilo lokalizovat, kde a jak se získávalo, předpokládá se však, že především rýžováním. S těmito kovy pak souvisí výroba klenotů, šperků, kovolijectví a kovotepectví.

Dlouho existoval názor, že Slované neznali výrobu skla a že ho dováželi z Byzance. V hrobech však byly nalezeny různobarevné korále ze skleněné pasty. Sklářské hutě jsou doloženy až z doby Velké Moravy, ale předpokládá se i ranější existence. Naopak více víme o hrnčířství. Vždyť keramika je pro nás důležitá při určování slovanských osad a ta nejznámější se jmenuje keramika pražského typu. Byla jednoduchá,vyznačovala se zdobením vlnovkami a čárami.

Dalším materiálem bylo dřevo. Lze říci, že na vesnici patřilo k úplně nejzákladnějším surovinám, které byly v neposlední řadě alespoň dobře dostupné. Nesmíme také zapomenout na kosti a na kámen. Co se týká textilu, nebylo záležitostí speciálního řemeslníka, žena se musela postarat o oděv od suroviny až po ušití. Také obuv byla záležitostí domácí výroby. Jen speciální látky se získávaly obchodem.

Obchod a peníze

Obchodní jednání probíhalo směnou. Obchodující se dohodli na výměně. Mince nemáme doloženy. Mince, které používali Keltové zmizely i se svými tvůrci. Z našich zemí se nejčastěji vyvážely kožešiny, med, vosk a otroci, ale i koně a různé rostlinné produkty.

Společnost

V počátcích naši předkové žili v rodové společnosti. Ve vedení každého rodu stával stařešina, celé toto seskupení se skládalo asi tak z padesáti až šedesáti lidí, tvořilo ho několik rodin. Rody se pak spojovaly do kmenů, kde míval rozhodující slovo náčelník, kterému pomáhala rada starších. Tento způsob vlády se nazývá vojenskou demokracií. Během 7.- 8. století dochází k postupnému rozkladu rodového zřízení, společnost se začíná více diferencovat.

Hradiště a vesnice

Kosmas se ve své kronice zmiňuje o ,,hradech" v souvislosti s postavami tu Krokových dcer - o Libušínu,Tetínu a Kazínu. My však dnes musíme přiznat, že v době příchodů Slovanů k nám nemůžeme mluvit o jejich hradištích, ta vznikala až trochu později. Bývala dobře opevněná, některá měla i několik valů za sebou, podle krajiny a možnosti obrany. Vstupovalo se do nich jednou nebo i více branami. Dosud se nepodařilo prozkoumat všechna hradiště, která by nám prozradila více o hradištním uspořádání v Čechách. K těm dobře prozkoumaným patři hradiště Klučov u Českého Brodu. Dnes na nás spíše působí jako větší opevněná vesnice.

Nejstarší opevněné hradiště tvořil hliněný val a dřevěná hradba obklopená příkopem, před nimž stály kůly zaražené rovně a šikmo dopředu. Obrana byla zvýšena ještě bránou, kterou tvořila úzká ulička mezi hradbou, kůly a příkopem. Nálezy pozůstatků celých vesnic prvních Slovanů u nás jsou velmi vzácné. Archeologům se podařilo takové místo objevit a prozkoumat na břehu řeky Ohře nedaleko vesnice Březno u Loun. Osada byla malá, měla sedm až deset chat. Žilo v ní 40-50 lidí.

Většina obyvatelstva žila ve vesnicích. Základní stavbou vesnice byla čtvercová chýše o průměrné velikosti 5x5 metrů, více či méně zahloubená do země (zemnice nebo polozemnice). Byla to obydlí prostá a jednoduchá, ale svému účelu (ochrana před deštěm a mrazem) zcela vyhovovala. Chatrče se stavěly z dřeva jasanu, dubu a buku, stěny se pokrývaly proutím vyplněným mazanicí (bahnem). Střecha sahala až k zemi, takže se spousta stěny ušetřilo. Povrch střech tvořili slaměné došky. Chatrč měl jen jeden dveřní otvor, pravděpodobně žádná okna (na co). Uvnitř se topilo většinou na otevřeném ohništi nebo v kamenné či hliněné peci bez dymníku (komínu). Výsledkem bylo, že střecha takového stavení kouřila a v horní části místnosti se držela kouřová atmosféra, což šlo ovšem bez problémů vydržet. Dymníky se začaly ve větší míře používat později, dříve byly nezbytností jen v patrových domech, ty se ovšem zas tak často nevyskytovaly. Uvnitř se dala tímto způsobem i v zimě udržovat teplota kolem 13°C. Teplo se dalo získávat ještě např. od dobytka, ustájeného ve stejné místnosti, ale moc se to nepoužívalo - dobytek byl venku, kromě několika náchylných kusů. V chatrčích se muselo chodit v předklonu, při práci a odpočinku se vždy sedělo na zemi. Spalo se na hromadě kožešin či slámy v rohu - druhém nejdůležitějším místě v obydlí (po ohništi). Stavba takovéhoto domu trvala podle pokusů třem lidem asi 4 týdny a nebyla potřeba žádná velká znalost či zručnost. Později, když už se stavěly sruby, už musel stavitel značně znát konstrukci a vše bylo náročnější, především tesařské práce.

Zdroj: web slovane.ic.cz. Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adam adam | Web | 3. ledna 2013 v 16:41 | Reagovat

Máš to tady velmi krásné, doporučuji se podívat ještě sem http://www.do-evropy.cz/

2 BenyZ BenyZ | E-mail | 16. ledna 2017 v 20:24 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

3 Hozardvat Hozardvat | E-mail | 22. května 2017 v 0:17 | Reagovat

viagra 5 mg
http://viagra-withoutdoctor.net - viagra without a doctor prescription
  generic viagra review
<a href="http://viagra-withoutdoctor.net">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra presciption form gp
order generic viagra pills online

4 Billyzhob Billyzhob | E-mail | 26. května 2017 v 1:36 | Reagovat

viagra 10mg or 20mg registered users
http://viagra-withoutadoctor.net - viagra without doctor prescription
  cheapest genuine viagra
<a href="http://viagra-withoutadoctor.net">viagra without a doctor prescription usa
</a> - viagra 20mg pills faq
viagra information

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.